aktuality

Dvorská výroba modrotiskových forem se stala součástí kulturního pokladu

4. února 2025 | Aktuality

 

Výrobu modrotiskových forem, která je pevně spjatá se Dvorem Králové nad Labem, zapsalo ministerstvo kultury na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Posledními nositeli tohoto tradičního řemesla jsou Milan Bartoš a Jaroslav Plucha ze Dvora Králové.

Dvorská výroba modrotiskových forem se stala součástí kulturního pokladu

Zápis do seznamu je výsledkem dlouhodobé spolupráce Muzea východních Čech v Hradci Králové, které nominaci předložilo, s dvorskými formíři a zdejším městským muzeem. „Výroba modrotiskových forem patří k řemeslům přímo ohrožených zánikem. Milan Bartoš a Jaroslav Plucha jsou posledními zástupci tohoto řemesla, které je pro výrobu modrotisku zásadní,“ upozornila etnografka Muzea východních Čech Martina Vlčková.

Formy jsou základními pomůckami pro tiskaře, slouží k negativnímu potiskování při výrobě modrotisku. V minulosti je zhotovovali barvíři nebo tiskaři, většinou si je však objednávali u profesionálních řezbářů a formířů. Centrem výroby forem v minulosti kromě Dvora Králové byla Nová Paka a Semily.

Současná tvorba Milana Bartoše a Jaroslava Pluchy navazuje na původní výrobu tiskařských forem rozšířenou ve Dvoře Králové od poloviny 19. století. Dvorští formíři pracují v dílně vybavené stroji ze 30. let minulého století pro úpravu mosazných plíšků a drátků. Opravují a restaurují staré formy, zhotovují jejich kopie nebo vyrábí nové, například pro edukační programy či pro návrháře a výtvarníky.

Spolupracovali například se Zuzanou Osako na formě se vzorem pro nástupovou kolekci českého olympijského týmu na olympijských hrách v Tokiu. Rytečtí mistři v roce 2015 získali za udržování tradičního modrotisku ocenění Zlatý kolovrat.

Milan Bartoš převzal modrotiskovou dílnu začátkem 70. let po svém dědovi Josefu Vlkovi. V patnácti letech začal rytectví studovat ve dvorském textilním podniku Tiba, kde později několik let pracoval a vyráběl textilní vzory na měděné válce. Do řemesla už během 70. let zasvětil Jaroslava Pluchu. 

Zápis modrotiskových forem na národní seznam nemateriálních statků je podle krajského náměstka pro kulturu Jiřího Štěpána oceněním nejen pro samotné nositele tradice, ale i pro celý Královéhradecký kraj. „Modrotisk a jeho formy jsou krásným příkladem toho, jak lze tradiční řemeslo spojit s moderní dobou a přitom neztratit jeho původní hodnoty,“ uvedl.

Dílny nahradily textilní továrny
Modrotisk patří mezi nejstarší způsoby potiskování lněného a bavlněného plátna. Od konce 18. století pronikal do lidových krojů. Ve druhé polovině 19. století modrotiskové dílny ve velkém nahradily textilní továrny.

Formy se tisknou na bílé plátno, jejich základem je sklížená dřevěná deska. Vznikají podle papírového vzoru. Modrotisku je věnována část Expozice textilního tisku, která se v královédvorské průmyslové škole na nábřeží Jiřího Wolkera otevřela v roce 2019. Milan Bartoš s Jaroslavem Pluchou zde pořádají tvořivé modrotiskové dílny.

Královéhradecký kraj má na seznamu nemateriálních statků zapsané už tři položky. Kromě výroby modrotiskových forem to je východočeské loutkářství a tradice krajkářství na Vamberecku. Seznam v současnosti čítá celkem 36 položek.