Kousek od centra Lázní Bělohradu se kolem rybníku Pardoubek rozkládá oáza klidu. Cestu vedoucí kolem vodní nádrže lemují dřevěné sochy zvířat i pohádkových bytostí. Návštěvníci mohou využít originální ohniště nebo venkovní tělocvičnu. Rodiny zase ocení dětské hřiště.

Původním majitelem tříhektarového rybníku, jehož název byl odvozený od dubů vysázených na hrázi, byla zakladatelka bělohradských slatinných lázní Anna z Asseburgu. Za první republiky zde fungovala plovárna s převlékacími kabinami, občerstvením a vyhrávala tu hudba.

Plavčík pan Lelek ve 30. letech bydlel ve zděném domku na břehu rybníka, půjčoval koupací potřeby a prodával občerstvení. Po jeho odchodu působili na Pardoubku manželé Laušmanovi. I dnes se dá v rybníku koupat, Pardoubek je ale pro lázeňské hosty, návštěvníky a obyvatele podkrkonošského města především vítanou klidovou zónou.

U cesty, která vede kolem rybníka, jsou rozesety dřevěné sochy, například vodník, čert Parďas,  mořská pana, obří pavouk, štika, velryba nebo chobotnice. Návštěvníci si mohou opéct špekáčky na čertím ohništi, kde nechybí kniha hříchů.

Protáhnout se mohou ve venkovní tělocvičně, kde se nachází lavička s pedály, otočný kotouč, žebřiny i pingpongový stůl. Na konci dvoukilometrové stezky, která částečně vede po povalovém chodníku, je dětské hřiště. I to doplňují dřevěné sochy, například sup na truhle a krokodýl s plovacím kruhem. K rybníku zde je možné na dvou místech sejít po betonovém schodišti.

V letech 2018 a 2019 došlo díky dotaci z Evropské unie k revitalizaci Pardoubku a jeho okolí za téměř deset milionů korun. Po odstranění nánosů ze dne se zlepšila kvalita vody. Součástí revitalizace bylo také vybudování tůní a oživení rákosového porostu.