aktuality

Hirschova vila v Hořicích po rekonstrukci září novotou

9. listopadu 2025 | Aktuality

 

Stovky lidí si první listopadový pátek přišly prohlédnout opravenou Hirschovu vilu v Hořicích. Zchátralá budova, kterou před lety opustili poslední nájemníci, se proměnila v moderní centrum sociálních služeb. Rekonstrukce za víc než 120 milionů korun trvala dva roky. Od ledna zde začne působit Denní stacionář Klokan.

Hirschova vila v Hořicích po rekonstrukci září novotou

Ještě nedávno patřila Hirschova vila mezi domy, které podkrkonošskému městu nedělaly nejlepší vizitku. Citlivá rekonstrukce ji však vrátila podobu, jakou měla v době svého vzniku. Továrník a hořický starosta Bedřich Hirsch ji nechal postavit ve druhé polovině 19. století na místě původních barokních domů.

Kompletní rekonstrukce zachovala řadu původních prvků včetně kleneb, výzdoby na fasádě, sloupů u vstupu z Karlovy ulice nebo pískovcových podpěr pavlače. Půdorys ani objem vily se nezměnily. Dům doplnily moderní technologie, výrobu elektřiny a tepla zajišťují solární panely a tepelná čerpadla. Díky výtahu je budova bezbariérová.

Uvnitř je téměř 90 místností. Pro potřeby denního stacionáře vznikly pokoje s kuchyňskou linkou a sociálním zázemím, cvičná kuchyň, jídelna, společenská a snoezelen místnost, kanceláře, terapeutické místnosti i sklady.

Stacionář i odlehčovací služba
Rekonstrukce vyšla na víc než 120 milionů korun. Město Hořice, pro které to je největší projekt za poslední roky, získalo dotaci 80 milionů z Národního plánu obnovy a 30 milionů od Královéhradeckého kraje.

Denní stacionář Klokan bude mít vilu v dlouhodobém pronájmu. Místo zde najde denní stacionář a odlehčovací služba pro osoby s mentálním postižením a také denní stacionář pro seniory. Odlehčovací služba, která dosud v regionu chyběla, má dvanáct lůžek, stacionář pro seniory kapacitu osm klientů.

Mezi vilou a synagogou se nacházela tkalcovna, kterou rodina Hirschů provozovala 80 let. V roce 1940 se vila proměnila v židovské ghetto, o dva roky později byli Židé deportování do koncentračních táborů v Terezíně a Osvětimi. Po druhé světové válce byla vila přestavěna na byty, po roce 1989 přešla do majetku města. Poslední nájemníci budovu opustili před rokem 2020.