Bylinková zahrada na Kuksu se stala jedním ze symbolů obnovy barokní památky, která proběhla před deseti lety. Díky digitálnímu herbáři, který je od letošní sezony k dispozici na webu hospitálu, mohou návštěvníci zdejší léčivky, jedovaté rostliny i okrasné květiny poznat ještě lépe než kdykoli předtím. U každé je umístěná cedulka s QR kódem, odkazující k webovému herbáři.

Nejenže před startem sezony na bylinkové zahradě přibyl informační panel, kde návštěvníci najdou aktualizované informace o zdejší flóře, největší změnou jsou QR kódy u každé rostliny. V digitálním herbáři lidé najdou podrobnější informace i fotografie.

Bylinková zahrada je přístupná celoročně a celá řada návštěvníků se sem opakovaně vrací v průběhu roku. Díky jižní orientaci na zahradu svítí slunce celý den a je tak zároveň vyhledávaným relaxačním místem. „V týdnu se lidé informace, které je zajímají, mohou dozvědět i od zahradníků. O víkendu, kdy tu zahradníci nejsou, si je mohou díky digitálnímu herbáři a QR kódům sami vyhledat,“ říká kukský kastelán Libor Švec.

Na zahradě, která se rozkládá za hospitálem, je 430 druhů rostlin nejrůznějších druhů. Rostou ve 144 záhonech. „Ne všechny rostliny návštěvníci znají. Jsou tu opravdu neobvyklé, ohrožené nebo takové rostliny, které v přírodě najdou jen výjimečně,“ upozorňuje kastelán.

Původní zahrada byla užitková, milosrdní bratři zde pěstovali bylinky pro lékárnu U Granátového jablka, okrasné rostliny pro výzdobu domů, barvířské rostliny, zeleninu, ovoce a další rostliny pro výrobu potravin. „Snažíme se to držet a nepouštět sem rostliny, které jsou sice zajímavé, ale bez užitku,“ poznamenává kukský zahradník Vít Michálek.

Zahrada vznikla stejně jako hospitál na začátku 18. století. Její význam začal upadat po druhé světové válce, kdy lékárna i hospitál přestávají sloužit svému účelu. Zahrada byla v té době rozčleněná na šestnáct čtverců, zatravněná a boky zahrady byly osázeny habrovím. K její obnově a přiblížení do původní podoby došlo během let 2013 až 2015.

Její součástí je několik pískovcových soch. Dominantu tvoří socha velkého Křesťanského bojovníka z dílny Matyáše Bernarda Brauna vytvořená roku 1732. Středovou cestu lemuje třináct plastik svobodných umění, živlů a ročních dob. V pravém rohu se nachází vloni zrestaurovaná socha Anděla Gloria. 

Foto: Hospitál Kuks, Tomáš Plecháč