Známá železniční křižovatka, spisovatel Eduard Štorch a režisér Karel Zeman. To se nejspíš vybaví každému v souvislosti s Ostroměří v Podkrkonoší. Oba nejvýznamnější rodáky představuje naučná stezka se sedmi zastávkami. Návštěvníky zároveň zavede na nejzajímavější místa v Ostroměři, jako jsou jejich rodné domy, vlakové nádraží nebo staré slovanské hradiště.
Příběh Karla Zemana, autora světoznámých filmů Vynález zkázy, Baron Prášil či Ukradená vzducholoď, a tvůrce Lovců mamutů i dalších „pravěkých“ knih Eduarda Štorcha vypráví od roku 1998 muzeum v budově kulturního střediska. V expozici je mimo jiné k vidění Štorchova a Zemanova korespondence, přebaly knihy Lovců mamutů v mnoha jazycích nebo exponáty z Cesty do pravěku.
V muzeu se návštěvníci dozvědí podrobnosti i o dalším významném rodáku, kterým je pokračovatel slavného loutkářského rodu Matěj Kopecký. Loutkářská tradice pokračuje v Ostroměři dodnes. Kulturní středisko provozuje vlastní loutkovou scénu. Muzeum je v sezoně otevřené v pátek a v sobotu od 9 do 16 hodin.
Jednou z nejvýznamnějších staveb v Ostroměři je železniční budova s charakteristickou cihlovou fasádou. Vlakové nádraží v roce 2007 zvítězilo v prvním ročníku soutěže o nejkrásnější nádraží v české republice. Ostroměř se důležitou železniční křižovatkou stala už ve druhé polovině 19. století. Železniční trať mezi z Chlumce nad Cidlinou do Staré Paky byla vybudována jako jedna z prvních v kraji v roce 1869.
K Ostroměři vždy patřila socha prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Na osiřelý podstavec se potřetí vrátila v roce 1991. Jejím autorem je přední českých výtvarník Ladislav Zívr z Nové Paky.
První doklady o osídlení obce, kde dnes žije 1 300 obyvatel, pocházejí z pravěku. Nedaleko Říčky Javorky vybudovali Slavníkovci z kmene Charvátů rozsáhlé hradiště ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku s až osm metrů vysokými valy, které bylo také významným archeologickým nalezištěm.
Prvním historicky známým rodem sídlícím v Ostroměři byli Kdulincové. Majitelem zdejšího panství býval rod Ostromiřských z Rokytníka, v první polovině 17. století se majetek stal součástí panství frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti se „vlády“ nad Ostroměří, stejně jako nad celým Hořickem, ujal italský rod Strozziů.
Foto: Obec Ostroměř
