Bércouni Petersovy, kteří do královédvorského safari parku přišli před rokem z německých zoo, odchovávají mládě. Chov těchto drobných, leč velmi zajímavých zvířat není v lidské péči příliš obvyklý. Vzácností jsou také odchovy. Z bércounů, kteří patří do příbuzenstva slonů, hrabáčů a damanů, se stal nečekaný magnet dvorské zoo. I proto se bércoun objevil na obálce letní brožury safari parku.
Existenci mláděte chovatelé tušili už delší dobu, důkazy však získali teprve nedávno. Jeho pohlaví zatím neznají. „Jak je pro bércouny typické, mládě se schovávalo v jednoduché podzemní noře. Chovatelům se povedlo ho na delší dobu zahlédnout až před pár dny. A teď mají šanci první dvorské mládě pozorovat i návštěvníci,“ říká zooložka Gabriela Linhartová.
Mláďata se rodí osrstěná a velmi rychle dělají viditelné pokroky. „V době, kdy pravidelně a na delší dobu opouští noru, je už mládě značně velké a pravidelně přijímá stravu dospělých,“ poznamenává zooložka. První porod dvorské samice, která na východ Čech přišla z Lipska, dopadl nezdarem. Během neúspěšného odchovu ovšem nabrala cenné zkušenosti.
Bércouni navzdory vzhledu připomínajícímu hlodavce patří do starobylé skupiny zvířat, jež sdružuje slony, hrabáče, damany, bodlíny nebo sirény. „Bércoun Petersův patří s hmotností zhruba půl kila mezi největší z bércounů, nejmenší bércoun africký má přitom jen pár desítek gramů,“ připomíná Gabriela Linhartová. Tento druh žije na malém území Keni a Tanzanie. Ve světových zoologických zahradách jich není ani stovka. V Česku zatím bércouny Petersovy odchovala pouze pražská zoo v loňském roce.
