Nahlédnout do bývalé synagogy v Tovární ulici a seznámit se s historií židovské komunity v Hořicích mohou během léta návštěvníci podkrkonošského města. Církev československá husitská, která budovu od roku 1952 vlastní, ji letos poprvé zpřístupnila v pravidelných termínech. Synagoga je otevřená každý čtvrtek od 15 do 17.30 hodin, a to až do 16. října.
Někdejší synagoga slouží církvi jako modlitebna, bohoslužby jsou každých čtrnáct dní. Konají se zde také koncerty, výstavy a divadelní představení. Přestože v 50. letech zmizela původní židovská výzdoba, v posledních letech se majitel snaží vrátit charakter synagogy. Církev například obnovila tři zazděná okna, skleněné vitráže a původní podlahu z pískovcových kvádrů. V loňském roce řemeslníci zrestaurovali čelní část ženské galerie.
„Návštěvníci se mohou seznámit s historií bývalé synagogy i příběhem Židů v Hořicích, prohlédnout si fotografie původního interiéru a také se dozvědět něco o duchovně-kulturním rozměru židovství,“ říká farářka husitské církve Eliška Zapletalová, která je každý čtvrtek v synagoze připravená nejen odpovídat na otázky návštěvníků, ale také nabízí možnost duchovní podpory.
Na prohlídku mohou přijít jednotlivci i větší skupiny. Zajímavostí jsou odkryté části původních barokních fresek, které na ženské galerii odhalily restaurátorské sondy. Návštěvníci také uvidí fragmenty poslední výmalby Židovské obce ze začátku 20. století.
Zděná synagoga byla postavena v roce 1767, už o 50 let na stejném místě stála první dřevěná synagoga. V roce 1859 svatostánek vyhořel, po požáru jej Židé obnovili, oprav se dočkala také přilehlá židovská škola a byt rabína. Synagoga se zavřela za druhé světové války, cennosti skončily v pražském Židovském muzeu.
V roce 1952 budovu v Tovární ulici získala Církev československá husitská od Židovské obce Pardubice. Odstranila původní židovskou výzdobu a zbořila starou školu s rabínským bytem. Už v roce 1956 se konaly první církevní bohoslužby. Od roku 1993 je dům kulturní památkou.
V polovině 19. století žilo v Hořicích kolem 400 Židů, tvořili desetinu obyvatel města. Židovští podnikatelé měli velkou zásluhu na rozvoji Hořic, vybudovali několik mechanických tkalcoven. Na začátku druhé světové války ve městě zbylo jen 70 Židů. V červnu 1940 bylo založeno ghetto, mimo jiné v bývalé Hirschově vile, která se nachází vedle synagogy a dnes se mění v moderní centrum sociálních služeb. V roce 1942 hořičtí Židé zamířili vlakem do Hradce Králové, odkud pokračovali do terezínského ghetta a koncentračního tábora v Osvětimi.
