Ve světlých záblescích otevřeného vesmíru. Tak se jmenuje nová výstava novopackého sochaře Ladislava Zívra v Galerii města Trutnova. Na výstavě, která potrvá do 25. listopadu, se podílelo také Městské muzeum v Hořicích. Ladislava Zívra (1909 - 1980) a podkrkonošské město pojí další vazba, právě v Hořicích si totiž před více než 50 lety splnil sen o velkých sochách.
V roce 1966 se Ladislav Zívr zúčastnil prvního ročníku Mezinárodního sochařského symposia. Vybíral tehdy ze šesti drobných hliněných modelů. Z bloku hořického pískovce nakonec vytvořil Srostlici. V podkrkonošském městě strávil velkou část léta 1966, zmiňuje se o tom i ve svých denících. Srostlice je dnes vedle dalších Zívrových děl k vidění v hořickém Sochařském parku U Sv. Gotharda.
Rodák z Nové Paky navázal na sochařskou tradici východočeského regionu a na odkaz takových osobností, jakými byli Otakar Španiel, Bohumil Kafka, Quido Kocián nebo Ladislav Kofránek. Jeho primárním materiálem byla hlína. „Dílo Ladislava Zívra zosobňuje specifický ozvuk soudobých evropských tendencí v českém sochařství a současně reprezentuje hluboký autorský hold přírodě a rodnému kraji,“ říká kurátorka výstavy Jana Cermanová.
Ladislav Zívr už ve 30. letech, inspirován významným sochařem Otto Gutfreundem, modeloval polychromované portréty a pracoval na kubisticky koncipovaných sochách a reliéfech. Do tekuté sádry vsazoval přírodniny a označoval je jako muláže. Plastiky rovněž doplňoval krátkými básnickými texty. Jako jediný sochař vstoupil do slavné Skupiny 42. Hlavním motivem jeho prací ve 40. letech bylo téma člověk a stroj. V závěru 40. let Zívr vytvořil většinu ikonických stroj-bytostí.
V 50. letech se sochařův zájem obrátil ke geologii a astronomii, důležitým inspiračním zdrojem pro něj byla příroda na Novopacku. „Mikroskopem a hvězdářským dalekohledem zkoumal záhady mikro i makrokosmu a rozkrývání mystéria vesmíru a přírody doslova propadl,“ připomíná Jana Cermanová.
Ladislav Zívr v tvorbě usiloval o vystižení čistoty prvotních tvarů. Jeho ateliér v bývalém mlýně ve Ždírci u Staré Paky zaplnily v 60. letech skulptury na téma zrodu, růstu i zániku. Vytvořil také soubor fantaskních soch přírodních tvorů. „Příroda Novopackých hor, nevyčerpatelná studnice úchvatné tvarové i barevné imaginace, doslova prostoupila sochami a přivedla Ladislava Zívra k uhrančivé umělecké výpovědi,“ říká kurátorka.
Na trutnovskou výstavu zapůjčilo díla několik institucí z celé republiky. Kromě Městského muzea a galerie Hořice také Regionální muzeum a galerie Jičín, Národní galerie v Praze, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Moravská galerie v Brně, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou nebo Městském muzeum Nová Paka.
Foto: Miloš Šálek
