Větrný mlýn v Borovnici má za sebou druhou plnohodnotnou turistickou sezonu od otevření v létě 2020. Věrnou repliku původního mlýna, který v obci stál do roku 1968, si v letošním roce přišly prohlédnout stovky návštěvníků. Jezdí z celých Čech, ale také ze zahraničí. Od listopadu je mlýn zavřený, novou sezonu zahájí na konci dubna.
„Norsko, Nizozemí, Rusko, USA, Indie, Švédsko,“ vyjmenovává Jiří Chvojka, předseda spolku Větrák, který stavbu mlýna na vrchu Třešňovka před lety inicioval, pestré národnostní složení návštěvníků. Mlýn byl otevřený od jara do konce října vždy o víkendech. Dokonce se zde uskutečnily i tři svatby.
„Některé víkendy se tady vystřídaly třeba i tři stovky lidí. Setkáváme se s návštěvníky, kteří se v Borovnici narodili a jsou z mlýna nadšení, protože si pamatují, když zde stával ještě ten původní,“ poznamenává Jiří Chvojka, který zároveň turisty objektem provází.
U větrného mlýna letos s kolegy vybudoval krytý přístřešek, mimo jiné slouží jako zázemí pro turisty. „Když přijde školní exkurze a prší, tak se nemají kde schovat. Uvnitř chceme udělat informační centrum, kde budou například dokumenty o stavbě mlýna,“ říká.
Příští turistická sezona začne na konci dubna. „Na konci letních prázdnin bychom chtěli uspořádat mlynářské dny, při kterých předvedeme technologii mlýna,“ naznačuje předseda spolku Větrák. U mlýna německého typu se podle potřeby natáčí ve směru větru celé tělo. V areálu památky by se příští rok měla uskutečnit také divadelní představení.
Stavba borovnického mlýna začala na jaře 2018, nachází se dva kilometry od místa, kde do roku 1968 stával poslední větrný mlýn v obci. Váží zhruba deset tun a je jedenáct metrů vysoký. Základem konstrukce je trámoví s pět metrů vysokým čepem. Na jeho stavbě se kromě specializované firmy podíleli učni z krajských škol.
V Borovnici původně bylo pět větrných mlýnů. Na tom posledním mlel mouku Němec Augustin Hackel ještě za druhé světové války. Spolek Větrák usiloval o vybudování mlýna od roku 2003, kdy vznikl. Mezi jeho další plány patří postavení krytého přístřešku pro mlátičku, secí stroj a další historickou zemědělskou techniku, která je v létě na Třešňovce k vidění. „Do budoucna by to měl být takový malý skanzen,“ říká Jiří Chvojka.