EnglishDeutsch

Podkrkonoší

Vyhledávání

Záhady a pověsti

Území Podkrkonoší je opředené mnoho strašidelnými i romantickými příběhy. Při svém putování možná narazíte na černého kozla, na tajnou chodbu nebo naleznete poklad.

Pověsti, záhady a zajímavosti z Královédvorska

Jak ochránila soška Panny Marie s jezulátkem město

Tento příběh se odehrává v době Třicetileté války, kdy švédský generál Wittenberg chtěl po městě výpalné několik tisíc tolarů. Přestože požadované peníze dostal, zaútočil na město. Tehdy na mostě stávala soška Panny Marie s jezulátkem, která byla zasažena šavlí jednoho z vojáků. V tu chvíli se celé město a okolí ponořilo do husté mlhy a zmatení vojáci se museli stáhnout zpět do Jaroměře. Od té doby je soška umístěna v kostele sv. Jana Křtitele.

 

Čertovy hrady

Jedná se o pískovcové útvary, které jsou od roku 1949 vyhlášeny přírodní památkou. Podle pověsti tu žil poustevník Ivan, kterého čerti rušili od modliteb. Poustevník čerty z hradu nakonec vyhnal, zbyl po nich jen název skal.

 

Legenda o kletbě ve Zlatnici

Legenda vypráví, že zde byl zavalen jeden z horníků. Jeho žena, jež mu nesla kaši k obědu, pak proklela toto místo slovy: „Kolik zrní je v té kaši, tolik roků tady ptáček nezazpívá!“ Sice se jedná o lidový příběh, ale klid na tomto místě je opravdu podivuhodný.

 

Jan Ámos Komenský v Bílé Třemešné

Učitel národů zavítal do Bílé Třemešné na podzim r. 1626, aby pomáhal při výchově tří Sádovského synů. V létě r. 1627 vyrazil na výlet do Vlčic, aby si prohlédl knihovnu Adama Zilvára. Nalezl tu např. Didaktiku Habsburského pedagoga E. Bodina, která jej inspirovala k napsání vlastní knihy Didaktika velká, na které počal pracovat právě při pobytu v Bílé Třemešné. Připravil zde i své dílo z roku 1625 Hlubina bezpečnosti. Pravděpodobně se mu zde narodila první dcera z druhého manželství Dorota Kristýna. Roku 1628 byla celá jeho rodina, Sadovský i početná bratrská skupina donucena odejít.

 

Pověst z Vřešťova

Tato pověst vypráví o dobrém rytíři či knížeti, který měl jedinou dceru. Ta velmi vážně onemocněla a kníže hledal lékaře, který by ji uzdravil. Doslechl se, že v lesích žije zázračný poustevník a vydal se ho hledat. Dlouho bloudil, až najednou zaslechl podivné zvuky. Šel na kopec, kde na stromě našel opici, která vřeštěla. Vřešťan tak dovedl knížete až k jeskyni, kde žil poustevník. Ten pak brzy a rychle dceru uzdravil. Kníže mu nabízel nejrůznější odměny, ale poustevník odmítl. A tak dal aspoň kníže na místě, kde zaslechl vřeštět opici, vystavět hrad na jeho počest a nazval jej Vřešťov.

 

Pověsti, záhady a zajímavosti z Bělohradska

Meteorologický sloup Kadavý

Zvláštní název pro sloup, že? Na místě nynějšího sloupu na náměstí v Lázních Bělohrad stával jeden občan každý den a čekal na práci. Lidé o něm věděli, a když potřebovali s něčím pomoci, najmuli si jej. Okrašlovací spolek nechal v roce 1907 na tomto místě postavit meteorologický sloup se všemi potřebnými přístroji a pojmenoval je po tomto trpělivém nádeníkovi.

 

Tajemné Černé (Hraběnčino) jezírko v Bažantnici

Na ostrůvku tohoto jezírka je od roku 1787 smírčí kříž, ke kterému se váže romantický příběh o hraběnce, která zde utonula při divoké jízdě na koni. Pravda je ale jiná, tento kříž stával původně mezi Javorkou a cestu do Uhlíř. Tam při rozšiřování cesty překážel. Tak jej naložili na vůz a odvezli na ostrůvek v Bažantnici. Ve skutečnosti se neutopila hraběnka, ale František Pech z Javoří u Javořského mlýnu, když vezl mouku na trh.

 

Byšičky

U líce jižní zdi kostelní lodě naleznete kámen s dvěma dolíky. Ty zde údajně vyklečel koleny zbožný poustevník apoštol Petr, patron svatyně, když orodoval za obyvatele vísky, která zde stávala. Vesničané nežili spořádaným životem, více času trávili zábavou a vysedáváním v krčmě než prací a modlitbami. Vedli rouhavé řeči, a proto měli být potrestáni vyšší mocí. Sv. Petr vymodlil záchranu kostelíku, vesnička se však propadla i se svými prostopášnými obyvateli.

Na konci 19. století žil u kostela na Byšičkách poslední poustevník v Čechách, Augustin Hoření. Faktem je, že za Augustina Hořeního byla vybudována křížová cesta. Z té však na konci 20. století zbývalo jen několik, většinou vyvrácených, kamenných sloupů. Dnes je křížová cesta obnovena.

 

Kamenná hůra a Kulatý vrch

Les zvaný Hůra se nachází nedaleko Bukoviny u Pecky. Při kraji lesa je skryt smírčí kříž, který připomíná místo, kde se prý ubodali dva řezníci. Kamenná hůra je přírodní rezervace nacházející se na jižním svahu Kulatého vrchu. Podle pověsti sem vedla tajná podzemní chodba z hradu Pecka a další vedli do Miletína a do podhradí….

O Kamenné Hůře se vypráví i pověst o zlém, krutém a lakomém pánovi, který kdysi vládl na hradě. Za trest se propadl se svým bohatstvím do země a zjevuje se v podobě černého kozla.

 

Pověst o Hrádku u Šárovcovy Lhoty

Tento hrad nebyl majetkem rytíře Šárovce, ale byl to zřejmě hrad staroslovanský z dob prvního osídlení Čech. Byl dřevěný a dosti značné rozlohy. Pověst praví, že za válek poskytoval úkryt mnoha obyvatelům. Pod hradem byl velký rybník a dle pověsti vedla z hradu tajná chodba až na Libín, kde prý stával u „Třech dubů“ taktéž hrad. Kolem roku 1890 se v okolí hodně stavělo a bývalá majitelka Bělohradu, Anna z Assenburgu, otevřela na Hrádku pískovnu. Kolem roku 1900 otevřel na protějším kopci pískovnu mlynář ze Lhoty. Bylo zde nalezeno mnoho ohořelého trámoví a jiných věcí (zrezivělé kopí, meče, sekery, kosti lidské i zvířecí). Byl otevřen též roubený sklep s množstvím pálených popelnic z cihlářské hlíny. Ty však na vzduchu popraskaly. Tehdejší učitel F. Danihelka je poslepoval a poslal do zemského muzea v Praze. Z jiných předmětů nezůstalo nic zachováno, protože o tyto věci neměl tehdejší lid zájem. Dle lidských kostí se dá soudit, že zde bylo pohřebiště a kosti zvířecí dávají soudit i o obětišti.

JZD z Lázní Bělohrad zde provádělo terénní úpravy, a proto na upozornění provedli archeologové pro uchování informací o Hrádku v roce 1982 průzkum. Bylo zjištěno toto: Hrádek měl rozměry 170 x140 m a byl opevněn na východní straně valem a příkopem. Na jižní straně byla vybudována z mohutných dubových trámů a vepřovic věž, která zanikla požárem a dle keramických úlomků pocházela z roku 1250. Opevnění bylo obnoveno a zaniklo na rozhraní 13. a 14. století. Význam Hrádku spočívá v jeho značných, netypických rozměrech.

převzato ze stránek obce Šárovcova Lhota

 

Pověst „o švédském vojákovi a zázračné studánce pod Zvičinou“

O pobytu Švédů na Zvičině svědčí nejenom písemné dokumenty. Plastický obraz dávných událostí, které se v našem kraji odehrávaly před více než třemi sty lety, uchovala též lidová pověst. Zapsal ji JUDr. Zdeněk Kropáček. Prý za časů švédských válek si jeden raněný Švéd vymýval svá poranění vodou z lesního pramene. Jaké bylo jeho překvapení, když se rána podivuhodně brzy zhojila. Z vděčnosti Švéd vyňal svůj talisman – svatý obrázek – a pověsil ho na vedlejší strom. Talisman vrostl do stromu a dal tak studánce její dnešní jméno – nazýváme ji Mariánskou. V roce 1885 – 1886 začaly vedle studánky vznikat dnešní Lázně pod Zvičinou.

Zdá se víc než pravděpodobné, že pověst se ke Zdeňkovi Kropáčkovi  dostala od jeho otce – jednatele královédvorského odboru Klubu českých turistů PhDr. Jana Kropáčka (1865 – 1930), profesora královédvorského gymnázia, který se nesmazatelně zapsal do historie Zvičiny. A pan profesor, ten mohl pověst slyšet od samotného zakladatele lázní, od Johanna Hettfleische (1862 – 1922). Oba se totiž důvěrně znali.  

 

Pověsti, záhady a zajímavosti z Hořicka

Svatba Smetanových

Rodina Bedřicha Smetany pocházela z Hořicka, v roce 1820 byli v kostele Panny Marie v Hořicích oddáni jeho rodiče. Na počest Bedřicha Smetany byla hudebním spolkem Dalibor uspořádána sbírka, z jejíhož výtěžku byla vyrobena skladatelova busta.

 

Jak zbělela hlína u Boháňky

Pověst vypráví o věrozvěstech Cyrilu a Metodějovi, kteří se modlili u smírčích křížů v lese za obcí Boháňka tak usilovně, až hlína kolem zbělela. Pro bílou hlínu si sem jezdili hrnčíři z celého okolí.

 

Erbenova strašidla

Erbenova strašidla

Miletín je rodným městem Karla Jaromíra Erbena a celé území je spojováno s jeho tvorbou. Za hřbitovní zdí kostela na Byšičkách hlídá si svůj hrad mrtvý voják z balady Svatební košile. U nedalekého rybníka Hluboký má své království Erbenův VodníkPoklad naleznete u kostelíka v Červené Třemešné.

 

Pověsti a záhady z hradu Pecka

Jak vznikl hrad Pecka

Na kopci Tábor žila kdysi stará čarodějnice. Byla známá jako kořenářka a ovládala dobře kouzla a magii. Na domácí práce si najímala ženy z vesnice. Jednu sobotu jako obvykle přikázala, co mají ženy udělat a odletěla pryč. Místo práce si sedly ke stolu, povídaly si, jedly pečenou slepici a švestky. Čarodějnice se nečekaně vrátila domů, a když viděla, že práce není hotová, rozzlobila se. Jedné ženě vyškubla z ruky kost a druhé pecku a odhodila je stranou. Na místech, kam dopadly, vyrostly hrady Kost a Pecka.

Nebo to bylo jinak?

Zásah vyšší moci

Tato verze vypráví o chalupníkovi, který při výlovu rybníka našel láhev a v ní džina. Ten mu slíbil, že když ho osvobodí, stonásobně mu zvětší první tři věci, kterých se chalupník dotkne. A tak vznikl hrad Kost z odhozené kosti, hrad Pecka z třešňové pecky a hrad Pařez z pařezu, na který si překvapený chalupník sedl.

 

Černý mnich

Mezi lidmi se vypráví o skupince návštěvníků hradu, kteří chtěli vstoupit do sklepení pod Harantovským palácem. Žena, která šla vpředu, se najednou zarazila a vyděšeně povídala, že nemohou jít dál, neboť před ní stojí černý mnich, který střeží okovanou skříňku. Návštěvníci se raději vrátili zpět a do sklepení se podívat nešli.

 

Osudná vidina

Tento příběh vypráví o osudu Kryštofa Haranta, renesančního člověka, malíře, skladatele, cestovatele a politika. Kryštof Harant byl nejen uznáván v celém světě, ale také milován svými dětmi.  Nejvíce na něm lpěla nejmladší dcera. Když byl potom Kryštof Harant zajat a popraven spolu s ostatními českými pány na Staroměstském náměstí, chtěla jeho dcera steskem a žalem umřít. Jednou v noci měla živý sen, viděla svého otce ve světle měsíce v otevřeném okně. Rozběhla se k němu, chtěla jej obejmout, ale přízrak se rozplynul a dívka vypadla z okna do smrtonosné hloubky.

 

Pověsti a záhady z Kuksu

Tři zlaté pruty z Kuksu

Vypráví se, že byly nalezeny tři zlaté pruty, jako by vyrůstaly ze země. Ten, kdo je našel, je utrhl a spěchal do nedaleké Jaroměře, aby je prodal. Protože s jídlem roste chuť, běžel na místo znovu a pruty tu zase rostly. Opět je prodal, a když se to opakovalo potřetí, vyzvěděli na něm jaroměřští, kde zlato bere. Jak z něj tajemství vymámili, se neví. Kouzlo však přestalo existovat a zlaté pruty už v Kuksu nikdo nenašel. Zlato možná nahradily tři léčivé prameny, které využil v 17. století tehdejší majitel panství hrabě František Antonín Špork.

 
24.11.2011 12:08:00 - aktualizováno 15.2.2016 14:11:50 | přečteno 8630x | klarada
 
 
Přihlášení

Tyto webové stránky slouží k oficiální propagaci cestovního ruchu v Podkrkonoší. Poskytují základní turistické informace, tipy na výlety, akce a zajímavosti, kontakty atd.

Webová prezentace byla aktualizována v rámci projektu Propagace Podkrkonoší z dotační podpory ROP NUTS II Severovýchod.

 
load