EnglishDeutsch

Podkrkonoší

Vyhledávání

Tradice

Tradiční akce

V Podkrkonoší naleznete spoustu společenských, kulturních nebo sportovních akcí, na kterých se budete jistě dobře bavit. Téměř každé město nebo obec pořádají trhy, jarmarky nebo poutě, neckyády, výstavy, plesy a karnevaly, koncerty, pochody, přechody a běhy. Dále uvádíme výběr jen těch nejznámějších, podrobný přehled naleznete v sekci Akce na hlavní straně.

  • Dny R. A. Dvorského – hudební festival, který každý rok na jaře nabízí přehlídku swingových orchestrů, pořádaný ve Dvoře Králové nad Labem

  • Dny R. A. D.

  • Běh safari – sportovní akce s dlouholetou tradicí, koná se ve Dvoře Králové n. L.
  • Otevírání hradu Pecka – oficiální zahájení turistické sezony na hradě Pecka

  • Hrad Pecka

  • Turistický pochod „O Žižkův štít“ – tradiční turistická akce, která se koná v Hořicích. Pořádá ji KČT Hořice, jsou připraveny trasy pro pěší i cyklo
  • Otevírání turistické sezóny na Zvičině - tradiční zahájení turistické sezony v Podkrkonoší, patří mezi akce pořádané v rámci Vítání jara v Podkrkonoší
  • Jarmark lidových řemesel ve Zdobíně - pravidelně v květnu ve Zdobíně se koná jarmark s kulturním programem, divadlem pro děti a výstavou veteránů
  • Turistický pochod „Krajem E. Štorcha“ – turistická akce, která se koná v obci Ostroměř
  • Slavnosti hořických trubiček – gurmánská akce v Hořicích. Trubičky se v Hořicích pečou již 200 let, dnes jsou vyráběny v různých podobách a jsou zapsány na seznamu výrobků s chráněným zeměpisným označením EU
  • Sochařská symposia Hořice – pracovní setkávání sochařů z celého světa, jejichž výsledkem je unikátní sbírka světového sochařského umění v přírodě, umístěná na svazích Gothardu a při cestě k lomu U sv. Josefa
  • Mezinárodní folklorní festival Pod Zvičinou - tradiční národopisné slavnosti. Každý rok v červnu se v Lázních Bělohrad sejdou soubory z České republiky i ze zahraničí.
  • Theatrum Kuks - festival barokního divadla, opery a hudby, který se koná každý srpen na Kuksu

    theatrum kuks

  • Lidová řemesla Kohoutov - kažý rok v srpnu přivítá Kohoutov trhovce i návštěvníky na řemeslném jarmarku
  • Vinobraní na Kuksu – společenská akce spojená s ochutnávkou vín z mnoha vinařství České republiky. Pořádá ji sdružení Siduri o. s.
  • Slavnosti holovouských malináčů – společenská a kulturní akce, která se každoročně koná v Holovousích, bývý spojena s jarmarkem a bohatým programem
  • Jazz Nights Hořice - mezinárodní džezový festival v Hořicích, který se koná pravidelně v listopadu
 

Ovocnářství

Pěstování ovoce v Podkrkonoší má dlouhou tradici. Podle dostupných pramenů se na našem území začaly zakládat sady již v 18. století.

Na bádání a výzkumu nových pěstitelských metod se podílela řada významných osobností, zejména pak pod záštitou Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích.

K významnému rozšíření ovocnářství v Podkrkonoší došlo v 19. a v první polovině 20. století, zejména díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám.

Dnešní sady leží v nadmořských výškách 290 – 440 m n. m., prosluněné jižní svahy chlumu umožňují pěstování jablek, hrušek, třešní a slivoní, ale také náročnějších meruněk nebo broskví.

Sady jsou nyní převážně intenzivní, ale často provozovány v režimu integrované produkce, což zaručuje minimum v používání chemických prostředků ochrany.

 

Kámen v Podkrkonoší

Pískovec je dalším ze symbolů Podkrkonoší. Jeho těžba i zpracování má dlouholetou tradici, zejména Hořice s ním bývají spojovány – nazýváme je také Městem kamenné krásy. V Hořicích byla založena známá Kamenická a sochařská škola, která vychovala řadu známých kameníků a sochařů.

Hořické chlumy

V podhůří Krkonoš leží pásmo Hořických chlumů. Pod nimi v oblasti od Vřešťova po Konecchlumí se nacházejí ložiska kvalitního druhohorního pískovce, díky němuž byla oblast osídlena v dávném pravěku. I přes existenci jiných materiálů si pískovec dodnes ponechal svoje renomé zejména mezi sochaři a kameníky.

Hořické chlumy jsou součástí Jičínské pahorkatiny, jejich délka je zhruba 20 km. Nejvyšším vrcholem je Maxinec , o výšce 456 m n. m. Chlumy jsou tvořeny třemi pásmy – vřešťovským, hořickým a mlázovickým. Jsou pokryty borovým porostem a nachází se zde převážná část ložisek pískovce.

Pískovec z hořického regionu vznikal ve druhohorách. Vodní toky, které se vlévaly do českého křídového moře, zanášely jeho dno pískem a ten ve spojení s kaolínem, glukonitem nebo křemičitým pojidlem vytvořil kvádrový pískovec. K dalšímu geologickému vývoji došlo ve třetihorách, kdy vlivem tektonické činnosti vznikly vlastní Chlumy, Zvičina a Staropacké vrchy – z této doby pochází podoba této krajiny.

Použití pískovce

Pískovec se používá především jako stavební kámen, sochařský materiál a silniční nebo železniční štěrk.  O jeho užití rozhoduje druh a vlastnosti tmelu, který pojí jednotlivá zrna. Pro sochařské účely se používá pískovec s křemito-kaolinickým tmelem, který můžeme nalézt ve východní části Chlumů. Známým je například pískovec bohánecký, kterému kameníci a sochaři říkali vrah – pro jeho nepoddajné zpracování a nebezpečný prach.

Tvrdost a barva pískovce

Pro hořický pískovec je typická proměnlivost – zatímco pískovec z lomu Boháňka je tvrdý jako žula, z Ostroměře nebo Lukavce pochází měkký pískovec. Ve vojických a újezdských lomech nalezneme měkčí druhy nažloutlé barvy, vhodné na figurální práce. V již zmíněné Ostroměři se těžil měkčí hlinito-písčitý pískovec šedobílé barvy hodící se na jemnou práci. Hořické lomy u sv. Josefa obsahovaly vrstvu hrubo i jemnozrnného světle žlutého tvrdého pískovce křemenitého a křemenito-vápenného, který byl vhodný na stavby chodníků, na vodní a kanálové stavby. Polotvrdé pískovce jsou zase vhodné na pomníky a jiné kamenické práce. Na relativně malém území nacházíme pískovce nejen různé tvrdosti, ale i barevnosti – sněhobílé, šedé, žluté, okrové, světle hnědé, růžové, oranžové a temně brunátné.

Sochařství

Střední průmyslová škola Kamenická a sochařská v Hořicích vznikla v roce 1884, ještě v době Rakouska-Uherska. Je tedy jednou z nejstarších škol ve střední Evropě. Během své dlouhé existence škola vychovala řadu umělců evropského formátu, např. Jan Štursa, Ladislav Kofránek, Quido Kocián, Jan Šturma, Ladislav Šaloun, Josef Wagner a mnoho dalších. I dnes škola vychovává mladé umělce a techniky, které spojuje vztah ke kameni. V současnosti se zde vyučují obory: těžba a zpracování kamene, těžba a zpracování ropy a zemního plynu, kamenosochařství – kamenosochařská tvorba, kamenosochařství – restaurování a konzervování kamene, užitá malba.

Zdroj: www.spsks.cz

 

Lázeňství

Lázeňství má v oblasti Podkrkonoší dlouholetou tradici. Ložiska rašeliny v Bělohradské oblasti umožnily vznik slatinných lázní. Nejznámější jsou Lázně Bělohrad a. s., kde je základem léčebný přírodní zdroj – sirnoželezitá slatinná rašelina.

Více v sekci: Voda a sport

 

Tradiční gastronomie

Na území Podkrkonoší se setkáte s nepřeberným množstvím tradičních a místních jídel, která nikde jinde neochutnáte. Jedná se o recepty našich předků, babiček a prababiček, dnes již často zapomenutých. Naší snahou je vás seznámit a inspirovat alespoň s některými, s jídly slanými i sladkými, polévkami nebo moučníky.

Jako malou ochutnávku přinášíme několik receptů z Kuchařky české a moravské vesnice, kterou vydaly MAS Nad Orlicí, o.p.s., Podchlumí o. s. a „Strážnicko“ Místní Akční Skupina:

Kyselo

krkonosske kyselo

1l vody, 200 g chlebového kvasu, 50 g másla, 10 g sušených nebo čerstvých hub, 1 cibule, 4 vejce, 100 ml smetany, 500 g brambor, sůl, kmín

Chlebový kvas zalijeme vlažnou vodou, rozšleháme, osolíme, přidáme kmín a vývar z namočených hub, které rozsekané současně přidáme. Takto připravené kyselo necháme zvolna asi půl hodiny vařit. Nakonec přidáme drobně krájenou a na másle usmaženou cibulku a osmažená, ne příliš hustě umíchaná vejce. Vše zamícháme, přidáme smetanu a dochutíme. Do hotové polévky při servírování přidáme ve slupce uvařené, oloupané a rozkrájené brambory.

 

Povidlová omáčka s uzeným masem

RR CR KR svestkova omacka

½ litru vody, 5 lžic švestkových povidel, 2 lžíce strouhaného perníku, kousek celé skořice, 3 utlučené hřebíčky, šálek sladké smetany, hrst spařených rozinek, 4 lžíce mandlových nudliček, cukr, uzené maso

Do kastrolu nalijeme vodu, přidáme povidla, rozmícháme je, vmícháme perník a koření, smetanu, mandle a rozinky a za stálého míchání přivedeme k varu. Necháme chvíli probublávat, podle chuti přisladíme a necháme v teple chvíli odstát. Podáváme s uzenou rolkou a bramborovými špalíky.

 

Makové peciválky se sirobem

RR CR KR makove pecivalky

1 kg polohrubé mouky, 200 g cukru, 200 g másla, 1 vanilkový cukr, 50 g kvasnic, trocha mléka, sůl, mák na naplnění, perník na strouhání, staročeský sirob (můžeme použít i pampeliškový med)

Uděláme kvásek a zaděláme tužší těsto. Děláme bochánky s náplní máku o velikostech menších koblih, které upečeme. Třetí až čtvrtý den bochánky dáme na pařák, napaříme a narovnáme do mísy a zasypeme strouhaným perníkem. Rozehřejeme máslo s několika lžícemi sirobu nebo medu až se s tukem spojí, peciválky v míse zalijeme.

 

Miletínské modlitbičky

miletínské modlitbičky

250 g medu, 125 ml vody, 4 žloutky, 250 g cukru, 90 dkg hladké mouky, 15 g cukrářského amonia, 50 g kand. pomerančové kůry, 50 g mletých mandlí, citr. kůra, mleté koření – hřebíček, skořice, anýz, badyán

Náplň: marmeláda, piškoty, voda, rum, ořechy, perníkové drobečky, med, rozinky, pomerančová kůra kandovaná

Med svaříme s vodou a odstavíme. Žloutky s cukrem utřeme do pěny, přidáme cukrářské amonium, jemně krájenou pomerančovou kůru, strouhanou citronovou kůru, mandle, koření, prochladlý med a postupně zapracujeme mouku. Těsto necháme odpočinout, vyválíme plát 4 mm silný, čtvercovou nebo obdélníkovou formičkou vykrájíme modlitbičky, klademe na vymazaný plech a potíráme rozšlehaným vejcem. Polovinu ozdobíme loupanými mandlemi. Upečeme a vychladlé spojíme marmeládou. Nahoře jsou modlitbičky ozdobeny mandlí.

 

Babiččiny dvojctihodné koláče

700 g hladké mouky, 300 g polohrubé mouky, 500 ml mléka, 150 g cukru, 6 lžic oleje, 3 lžíce rozpuštěného másla, 1 vanilkový cukr, 3 žloutky, 5 dkg droždí, 1 lžička soli, citronová kůra, hladká mouka na posypání válu, 1 vejce na potření a tuk na plech

Náplň: dle chuti maková, povidlová, tvarohová

Mléko zahřejeme a ve 200 ml rozmícháme 2 lžíce cukru a 1 lžíci polohrubé mouky a přidáme rozdrobené droždí. Směs promícháme a na teplém místě necháme vzejít kvásek. Do mísy nasypeme obě mouky, utvoříme důlek a vklepneme do něj žloutky, rozmícháme a přidáme vykynutý kvásek, zbytek mléka, cukr, máslo, olej, citronovou kůru, vanilkový cukr a sůl. Vypracujeme těsto a necháme ho asi 1 hodinu kynout. Z vykynutého těsta vyválíme 1,5 cm silnou placku a vykrájíme kolečka o průměru 6 cm. Kolečka naplníme nádivkou a uzavřeme. Baculatý koláček položíme švem na vymaštěný plech, dnem skleničky vytvoříme na vrch důlek a lžičkou nandáme nádivku. Nádivky střídáme. Kraje potřeme vejcem a necháme ještě 10 minut kynout. Pečeme v předem vyhřáté troubě podle tloušťky a množství náplně.

13.3.2014 8:26:29 - aktualizováno 15.2.2016 14:12:33 | přečteno 8378x | klarada
 
 
Přihlášení

Tyto webové stránky slouží k oficiální propagaci cestovního ruchu v Podkrkonoší. Poskytují základní turistické informace, tipy na výlety, akce a zajímavosti, kontakty atd.

Webová prezentace byla aktualizována v rámci projektu Propagace Podkrkonoší z dotační podpory ROP NUTS II Severovýchod.

 
load